Září 2015

Why must we eat the animals?!

26. září 2015 v 11:22 | Marci |  VEGE
Fotka z Helsinek z botanické zahrady ^^
Tenhle článek bych ráda soustředila na to, jak jsem se stala vegetariánem, kdy a PROČ.
Vegetariánem jsem od cca jara 2013, mé důvody byly prosté, nechtěla jsem dál podporovat umírání zvířat v lidský prospěch. Momentálně jsem v takovém stádiu, kdy nejím maso a z jídelníčku vyhazují i mléko a mléčné produkty. Ano, vajíčka jím ale jen proto, že máme doma slepičky a vím, že nejsou zavřené celý život v kleci o velikosti listu A4 ale že si běhají u nás na zahradě a nemají špatný život.
Čím dál tím víc přemýšlím, kam až zacházíme, jaktože si to tolik lidí stále neuvědomuje? Proč podporujeme tenhle holocaust? Je to uplně stejné! Zvířata odjedou pryč, neví kam, odpracují si svoje (teď mluvím o "mléčné krávě") a pak je nemilosrdně zabijí a pošlou do supermarketů. Cožpak jsme nějací lovci? V dááááávných dobách to bylo přirozené, byli jsme pro zvířata přirozenými nepřateli v čemž vznikala určitá harmonie, ale teď? Znásilňujeme krávy, po narození se tele po dvou dnech odebere aby nepilo mléko, které pijeme my. Neni to zvrhlé? Představte si, že by byla žena znásilněna, porodila dítě a potom by jí bylo oddojováno mléko a posíláno do supermarketů. Že je to nesrovnatelná věc? A co třeba pouto mezi matkou a jejím dítětem? To je uplně ukaždého zvířete stejné jako u lidí, a všichni moc dobře víme, že zvířata mají city. Nevím jak popsat tenhle pocit mizérie, když pokaždé přemýšlím jak daleko zacházíme a jak moc mě mrzí, že zvířata jsou uprávněná jako "věci", ano, v našem státě je kráva obyčejnou věcí v průmyslu, no není to smutné? ..

V příštím článku této rubriky se budu touhle úvahou zabývat dál, děkuju za přečtení a zamyšlení se nad článkem :)

https://www.youtube.com/watch?v=X8LnxSjWWD8 - pusťte si (:

Nezatříděné

26. září 2015 v 11:22 | Marci

avatary patří: Katherine
RECENZE >> na knížky, kosmetiku, jídlo, restaurace.. prostě na vše, na co si utvořím názor a ráda bych se o něj podělila.

VEGE >> vegetariánské/veganské recepty s mojí foto-dokumentací, proč se stát veganem, proč přestat ignorovat krutost prováděnou ke zvířatům, proč otevřít oči, PROČ?!, ...

LAYOUTY BLOGU >> všechny (skoro) kabátky blogu, aneb jak šel čas.

OSTATNÍ >> ten opravdový nezařazený a nezařaditelný "odpad" blogu :)

Layout č.13

25. září 2015 v 19:12 | Marci |  Layouty blogu
S tímhle layoutkem jse hrozně moc spokojená, mám ho díky tomu, že jsem ve wardrobe u Katherine :)
Předpokládám, že tu bude asi tak následující 3-4 měsíce, no spíš až do jara, co já vím? :D
Autorka laye je moc šikovná, teprve začíná s grafikou a všemu se učí ale prostě jí to jde! Mám ráda její styl layů :)
Náhled tadyyy

S tímhle novým layem přibudou i nějaké změny, nějaké nové rubriky, např. moje recenze (na knížky, čaje.. cokoliv), VEGE-VEGE (aneb jak na život soucitně bez zneužívání zvířat, vege recepty.. autorem: můj život) a safra, chtěla jsem ještě nějakou rubriku a nemůžu si vzpomenout :D

Co na to říkáte, líbí se vám lay? A co nové rubriky, budou aspoň trošinku zajímavé nebo se na to mám vykašlat? Díky za názory :)

Nejkrásnější-nejmenší stádo mých milovaných duší

23. září 2015 v 15:39 | Marci |  Koňské lásky
Ráda bych vám představila aktuální složení mého stáda :) Je několika generační, aneb od 14 let až po hříběcí věk :D


V článku se dočtete i té "nejméně drsné" reality ve světě koní aneb jak skončila jedna nádherná kobylka před tím, než se dostala k nám.
S koňmi pracuju asi tak 5-6 let, takže zkušeností moc nemám, vlastníme chladnokrevné koně, koně plné svalů s mohutnou kostrou uzpůsobenou práci v lese, no občas si jen tak jezdím svůj free style - nejezdím se sedlem, je mi to nepříjemné. Proč je mi to nepříjemné? Prostě necítím koně pod sebou, jeho svaly a reakce na mé pobídky, sedla jsou prostě divné, nesnáším je a neumím v nich sedět :D jůůůů a těch odrozených hříbat co mi prošlo rukama za ty roky, na ně vzpomínám už jen se slzičkou v oku :).


Tohle je Marka, druhý nejmladší člen našeho stáda, na jaro v květnu už ale bude mít 2 roky! Neskutečně to letí. Momentálně teď u ní probíhá puberta (kůň s pubertou je na zabití). Marka je hodně flexibilní, ráda se učí novým věcem ale musí jí být pořádně vysvětlené, protože pak se začne vztekat a celá práce i trénink s ní jsou k ničemu. Marka se narodila u nás, naší nejstarší kobylce Marice jako její poslední hříbek. Tahle kobylka dokáže být někdy docela náladová a náročná, jinak je to miláček, zbožňuje pozornost lidí a mazlení se :)



Teplé paprsky

20. září 2015 v 12:53 | Marci
Tak nějak bych se měla a chtěla omluvit za neaktivitu, nějak se mi dodrbkal notebook ale hlavně ten čas. Naši učitelé si pravděpodobně řekli, že asi zase přes celý školní rok nebudou stíhat, tak že nám celé září proserou písemkama :D Už jen tenhle pátek jsme měli 6 hodin a posledních 5 jsme měli testy. Nějak mě to přestává bavit, dojít domů, najíst se, zajít ke koním a učit se, učit se, učit se.. a to je teprve září!

Jak se vám líbí fotka? Mě strašně moc! Pořídila jsem ji teď nedávno, když jsem si tak ležela v trávě s foťákem a nabírala jsem sílu s posledních pár paprsků toho dne. Myslím, že fotky pořízené v paprscích zapadajícího sluníčka jsou nejhezčí, všemu dodávají takovou krásně teploučkou barvu.. Uiiii.

Jak se máte? Dostali jste se už do školního a učebního režimu? :)



Nábor spřátelených stránek? Maybe?

10. září 2015 v 16:28 | Marci |  Co se jinam nevlezlo
První fotka našeho "malého" poserdy, aneb 6-ti měsíční kocourek co se bojí foťáků a podobných věcí ^^

Tak jsem si říkala, proč ne, nechci mít "affilates" apod., své oblíbené stránky mám a chodím na ně a teď chci mít i spřátelené stránky :)

Jde vlastně o to, že já k vám alespoň dvakrát za týden zajdu a vy ke mě taky, teda alespoň jedenkrát za týden :) Je mi jedno kam si mě uvedete, jestli do "Affilates", SB, do oblíbených stránek nebo nikam, záleží to na vás. Budu ráda, když by jste mi napsali něco k tématu, nebo si můžeme jen tak psát z blogu na blog, záleží na vás. Pak se vám ozvu, až si vás někam "zařadím" (nevím teda jestli do menu něbo někam jinam, to moje chytrá hlava ještě nepřebrala :D).

Takže pokud by jste se mnou a mým blogem chtěli být v občasném kontaktu, napište se mi do komentářů, třeba Vaši přezdívku a blog a já si vás zapíšu :)

Díííky

-Marci

So sad, so empty

7. září 2015 v 19:12 | Marci
Posledních pár dnů je tak prázdných, nebo já jsem prázdná? Někdy si příjdu jako vyschlá studna, zbytečný člověk, nemám žádný přínos pro společnost. Tolik hlasů v mé hlavě křičí a já si je nedokážu přiřadit. Je těžké tohle vypnout.

Na fotce je můj milovaný přívěšek, je to strom života, znamenající přicházející sílu z mé rodiny a čerpající z kořenů.. No někdy si myslím, že žádnou energii nepřináší. Nosím ho na dlouhé kožené šňůrce která mi končí asi někde u prsou. Neni den co bych ho na sobě neměla, vždycky si přijdu tak divně, když ho nemám. Každý to známe třeba s hodinkama, jako bez ruky, co? :)

A jak se máte vy za poslední dny?